O technickém zařízení – vytápění, větrání, klimatizace, zdravotní technika

Ing. Jan Žemlička

Tento text nemá být podrobným návodem, jak naprojektovat optimalní technická zařízení do rodiného domku, to rámec této publikace neumožňuje. Spíše by níže uvedené poznatky měli inspirovat k jednoduchému a střídmému přístupu k posuzování nároků investora na budoucí obydlí. Právě v době internetu, kdy máme přístup k nepřebernému množství informací, většinou nekvalitních a zavádějících, je nutno vrátit se k jednoduchému uvažování. To se týká především technických zařízení. 

Hlavní podíl na dobře nebo špatně navrženém domě má architekt. Estetickým a dispozičním řešením výrazně ovlivňuje nejenom investiční, ale i provozní náklady a celkový energetický koncept domu. Architekt by měl mít snahu vytvořit dům, který bude nejenom plně funkční z hlediska provozu, ale zabezpečí i maximální pohodu prostředí pasivním způsobem.

Technika má mít pouze funkci doplňující v minimálním nutném rozsahu. Složitá technická zařízení pro “úsporu” energií vedou v provozu díky své složitosti k nárůstu provozních nákladů a často i k nárůstu spotřeb energii. Technická zařízení nesmí zachraňovat funkčnost domu, tam, kde architekt nerespektoval základní fyzikální zákony.

Co je „dobrý dům“?
Je to dům, který slouží uživateli a ne obráceně, že uživatel se stává otrokem svého domu a jeho technických zařízení. Stačí se podívat do minulosti, kdy se ještě běžně používal „zdravý rozum“, například na klasickou horskou chalupu. Účelu ideálně přizpůsobené dispoziční řešení, přírodní stavební materialy s výbornými fyzikálními vlastnostmi (masívní trámy, dřevěná podlaha), přírodní, dle ročního období variabilní tepelné izolace (seno na půdě, obklad zdí dřevem na topení), malá okna opatřená okenicemi. Zdrojem tepla byla kachlová kamna, tedy ten nejpřirozenější způsob vytápění, vytápění sálavé. Větrání bylo přirozené okny. Ekologický byl i suchý záchod. 

Jak se má postavit „dobrý dům“ ve vztahu k technickým zařízením?
Především je nutné oprostit se od energetického „fanatizmu“ dnešní doby. Energie v domě je pouze součástí celku. Energeticky úsporný dům“ neznamená silné izolace a minimální prosklení. Účinnou minimalizaci energetických nároků budovy lze dosáhnout právě využíváním tepelných zisků, především ze slunečního záření, pasivním způsobem. To znamená pustit sluneční zaření do budovy, když ho potřebuji k vytápění a naopak zamezit jeho vstupu v letním období. Plochu prosklení a jeho orientaci ke světovým stranám je nutno přizpůsobit nejen dispozičnímu řešení domu, ale i fyzikálním vlastnostem stavebních konstrukcí, to znamená zohlednit jejich akumulační schopnosti. 

Výtápění
Zdroj tepla a způsob přenosu tepla do obytných prostor je dán především kvalitou stavebních konstrukcí, celkovým dispozičním řešením a zdroji energií v místě stavby. Lze říci, že při kvalitních tepelně technických vlastnostech domu, včetně možnosti využívání sluneční energie pasívním způsobem je jedno, jaký otopný systém bude zvolen. V extremním případě se může ukázat jako investičně a provozně nejvýhodnější použití elektrické energie pro přímotop. Dalšími možnostmi zdroje tepla jsou plynové kondenzační kotle, kotle na dřevo, štěpky nebo peletky (obnovitelné zdroje energie), tepelná čerpadla využívající energie z vody, země, nebo ze vzduchu, sluneční kolektory (především pro ohřev teplé vody), fotovoltaické panely ve spojení s tepelným čerpadlem, plynová kogenerační jednotka (výroba tepla a elektrické energie). 

Ve vytápěných místnostech by měly být upředňostnovány velkoplošné sálavé plochy s nízkou povrchovou teplotou (podlahové, stěnové a nebo stropní vytápění) v kombinaci s klasickými otopnými plochami (radiátory) pro rychlejší reakci otopného systému na požadovanou změnu teploty ve vytápěném prostoru. Podlahové konvektory a nebo dokonce podlahové konvektory s ventilátorem jsou tim nejhorším řešením, neboť sálavá složka vytápění je zde zcela potlačena. Právě sálavá složka vytapění výrazně zvyšuje tepelnou pohodu v pobytových místnostech a umožňuje při zachování tepelné pohody snížení teploty vzduchu v těchto prostorách, což vede následně k ůsporám energií. Klasickým příkladem pro sálavé vytápení je oheň, pozdeji krby a kachlová kamna. Když už jsem se zmínil o krbech a jiných zdrojích tepla umístěných v pobytovém prostoru, tak je třeba myslet na dostatečný přívod spalovacího vzduchu (u krbů přímo z venkovního prostředí pod rošt). V případě, že prostor s krbem a nebo kamny je spojen s kuchyňským prostorem, tak nesmí být zapomenuto na blokování chodu odsávací digestoře např. v závislosti na otevření okna.

Větrání a klimatizace
Větrání vnítřních prostor by mělo být zaručeno především přirozeným větráním okny a nebo otevíravými otvory. Pro extremní venkovní teploty a může být navrženo nucené větrání pomocí vzduchotechnické jednotky se zabudovanou rekuperací tepla (zpětné získávaní) z odpadního vzduchu. Případy, kdy se stavitel domku rozhodne pro větrání výlučně pomocí vzduchotechnické jednotky a okna nelze otevřít, jsou špatně. 

Zmíněné otevíravé otvory slouží především pro přirozené větrání v nočním období a nebo pro noční předchlazování domu přirozeným větráním v letním období. Konstrukce větracích otvorů musí zabezpečit požadavek na ochranu proti dešti, hmyzu a vloupání. Při dobře navrženém domě a rozumných požadavcích užívatele není klimatizace u rodinných domku v našich zeměpisných šířkách nutná.

Pří instalaci vzduchotechnické jednotky pro nuceného větrání lze nasávat vzduch přes zemní výměník. Tím se v zimním období dosáhne předehřevu a v letním období ochlazení větracího vzduchu. Je však mít na mysli, že toto řešení vede k dalšímu nárostu pořizovacích a havně pak provozních nákladů (čistění kvuli hygieně větracího vzduchu)

Zdravotní technika
Návrh rodinného domu by měl umožňovat gravitační odvod splaškových a dešťových vod přímo do kanalizace. Dešťové vody mohou být rovněž na pozemku vsakovány a nebo dále využívány. Nejjednodušší způsob využívání je pro zalévání. Využívání dešťové vody pro splachování a nebo praní je třeba vidět spiše z pohledu ekologie než ekonomie. Při navrhování sociálních zařízení bych v dnešní době doporučoval také zamyslet se nad instalací pisoáru. Pozornost je třeba věnovat i kvalitě WC-mís. U levných výrobků dochází často k tomu, že se musí spláchnout vícekrát. U umyvadlových baterií a sprch je při jejich výběru nutno vedle jejich designu hodnotit i průtočné množství vody a kvalitu provedení.

Závěr
  • V naší zeměpisné šířce lze stavět budovy bez náročných technických zařízení
  • Tepelnou pohodu lze dodržet uvážlivým architektonickým řešením
  • Technická zařízení budov mají doplňovat a ne zachraňovat architektonické řešení
  • Budovy jsou tak úsporné, jak úsporní jsou jejich uživatelé