Historický statek na Českomoravské vysočině je upraven na rodinný víkendový dům. Původní křídlo chlévů uzavírající z východu nevelký dvůr vůči rozlehlému sadu je nahrazeno transparentním objemem – dřevostavbou se skleněnými fasádami. Dosud tmavý dvůr tak získává výhled i světlo a tedy novou kvalitu obytného atria a dům velkorysý otevřený obytný prostor. Vrstvení pohledů resp. průhledů ze dvora skrze nové obytné křídlo do sadu a naopak i rozšíření dosavadních uzavřených, nízkých a nevelkých vnitřních prostorů o nový otevřený, rozlehlý a vysoký, rozšiřuje možnosti užívání domu i škálu prostorových zažitků a charakterů jednotlivých prostorů a místností. Také zahrada je takto zapojena do obývání domu.
Formálně se stará část domu užitím repasí a replik původních oken a dveří odlišuje od nové, která užívá tytéž přírodní materiály (dřevo, keramika) avšak jednoduchých geometrických tvarů. Abstrakce historických forem a materiálů je zde naší estetickou koncepcí. Záměrem bylo vtisknout stavbě vícevrstevnatost interpretující její historii a současně vytvořit esteticky jednotný a působivý celek – věcnou, konkrétní a jednoduchou stavbu.